Zrušení trvalého pobytu aneb co se stane, když původní majitel nemovitosti neprovede změnu trvalého pobytu po odstěhování.

Velmi často se ve své praxi setkáváme s tím, že vlastníci bytu nechtějí svému nájemci povolit přihlášení se k trvalému pobytu na adrese jejich bytu, protože se obávají, že by mohli v případě exekuce nájemníka o byt přijít. A též se setkáváme s dotazy, co se stane v případě, že předchozí majitel si po prodeji domu či bytu neodhlásí své trvalé bydliště.  

Co tedy místo trvalého pobytu znamená a jaký vliv může mít na vlastnictví nemovitosti?

Místem trvalého pobytu se rozumí adresa občana v ČR, která je vedena v základním registru obyvatel, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Novorozené dítě má vždy trvalou adresu shodnou s adresou své matky. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v nemovitosti určené pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. V určitých případech však může mít trvalý pobyt i na adrese ohlašovny (příslušného úřadu). A nezáleží na tom, zda na takovém místě skutečně bydlí.

K tomu, aby vám příslušný úřad zapsal místo trvalého pobytu na určité adrese, je nutné doložit určité doklady.

V případě, že jste vlastníkem nemovitosti, je nutné doložit vlastnictví (např. výpisem z katastru nemovitostí, resp. úřad si sám ověří tuto skutečnost dálkovým přístupem do katastru nemovitostí).  

Pokud nejste vlastníkem nemovitosti, musíte předložit oprávněnost užívání nemovitosti (např. nájemní smlouvou, smlouvou o zřízení věcného břemene, apod.) a nebo souhlas vlastníka nemovitosti se zřízením místa trvalého pobytu s jeho ověřeným podpisem (např. bydlíte u svého druha či družky). 

Tzn. v případě nájmu nepotřebuje nájemník souhlas vlastníka nemovitosti, ale postačí mu pouze nájemní smlouva. Nájemník se tak může přihlásit k trvalému bydlišti i bez vědomí vlastníka. Zásadní však je, že dle § 10 odst. 2. zákona č. 39/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k dané nemovitosti ani k vlastníkovi nemovitosti. Tzn. že člověk, který je na adrese dané nemovitosti pouze trvale hlášen a není jejím vlastníkem, nemůže jakýmkoli způsobem s takovou nemovitostí nakládat (prodat, pronajmout, apod.). Stejně tak v případě, že bude proti takovému člověku vedena exekuce, nemůže exekutor v rámci exekučního řízení danou nemovitost „zabavit“.